Hlasová cvičení
Studijní materiál k přednáškám a cvičením
Komunikativní dovednosti
| DÝCHÁNÍ | FONACE | ARTIKULACE |
| DÝCHÁNÍ | FONACE | ARTIKULACE |
Správná fonace je důležitá pro příjemné znění hlasu, dobrou slyšitelnost a ochranu hlasivek.
Zdrojem hlasu jsou hlasivky - 2 pružné a pohyblivé záhyby sliznice v hrtanu, chráněné chrupavkami (ohryzek). Hlasivky samy nezní, ale regulují průchod vzduchového sloupce pravidelným zavíráním a otvíráním => vibrace vzduchového sloupce
tvrdé - předsazení tvrdého rázu, tzv. "e". Vzniká prudkým nárazem proudu vzduchu na hlasivky a jejich násilným rozevřením. Poškozuje hlasivky.
dyšné - předsazení "h", příliš pomalé zvětšování výdechového proudu, hlasivky se dostávají opožděně do vibrací. Nedomykavé hlasivky.
měkké - správné nasazení. Postupné zvětšování výdechového proudu.
Postupné zvětšování výdechového proudu. Slova začínající "m" nebo "v"
Slabiky se několikrát za sebou opakují a přerušují se přídechem. Síla hlasu se zesiluje a zeslabuje. Pozor na samovolné zvyšování výšky hlasu při zesílení (vlivem zvýšeného napětí krčního svalstva a hlasivek)!
Mimi, neplač malá
Mimimi ..., máma ..., mína ...
Váňa válí víno
Základní tón je daný kmitáním vzduchového sloupce nad hlasivkami. Dále je korigován a obohacován o další harmonické složky v rezonančních dutinách.
Výšku tónu určuje frekvence kmitání hlasivek. Ta je dána anatomickou stavbou jedince a napětím hlasivek. Při vyšším napětí je tón vyšší. Intenzita tónu závisí přímo na velikosti a tlaku výdechového proudu a velikosti kmitů hlasivek. Tyto parametry závisí na anatomické stavbě těla a okamžitém zdravotním stavu. Zvýšení tlaku výdechového proudu má za následek také zvýšení napětí hlasivek a tím i samovolné zvýšení polohy hlasu. Zvýšení intenzity tónu ještě nemusí znamenat větší slyšitelnost, pokud se vlivem zvýšení tónu dostaneme mimo vlastní rezonanční frekvence.
Barvu hlasu určuje anatomická stavba rezonančních dutin, okamžitý psychický stav člověka a vědomé ovládání.
Hlasové rejstříky jsou tónové charakteristiky, odpovídající rezonančnímu zesilování tónů, vytvořených v rezonančních dutinách.
Správně posazený hlas používá všechny rejstříky a rezonanční dutiny rovnoměrně. Jsou uvolněné krční, mimické a artikulační svaly. Hlas je nasazován měkce. Mezi ústní a hrdelní dutinou je uvolněný průchod klenutím patra (v krku není "knedlík"). Kvalita i kvantita hlásek musí být v mluveném projevu zachována. Pak zní plně a zvučně s minimální spotřebou dechu. Pokud vypadává znělost (časté na konci slov), hlas zní seškrceně a nesrozumitelně.
S rukou na prsní kosti vyslovujeme skupiny souhlásek "mmmmmmmmmm..." a "mňmňmňmňmň...". Hledáme při tom takovou výšku tónu, kdy cítíme nejsilnější vibrace při co nejmenší námaze. Tak nalezneme přirozenou polohu hlasu. Základní poloha hlasu je obvykle nižší, než jsme zvyklí. Hlas (v kánonu) zesilujeme a zeslabujeme:
míní méně Máňa Máňa méně míní
bim bam bum
mau mou, bau bou
bilibilibilibílí belebelebelebélé balabalabalabálá
bílá jíva
Cvičit pouze při dokonalém zdravotním stavu hlasu! Hlas musí stále znít i v nejtišším pianissimu. Šeptání je nepřípustné - ztrácí se slyšitelnost, srozumitelnost řady hlásek, hlasivky se příliš namáhají. Stále udržujeme správné (základní) posazení hlasu.
Následující říkanku říkáme s modulací intenzity:
Slouhová
dej chleba
bílého
měkkého
kus másla
nového do něho
a) celou báseň 1) mf, 2) pp, 3) f
b) na každém řádku 1) od pp do ff a zpět, 2) f p f, p f p
V následujících básničkách sílu hlasu vázat na podtext:
(od ff do pp)
V Třeboni na hrázi
tam se mi líbilo
muziky tam hrály
až do dne bílýho
Až do dne bílýho
až měsíček zašel
Až pro mne pantáta
s karabáčem přišel
(od pp do ff)
My máme máječek
pěkně zelený
Jsou na něm jablíčka
pěkně červený
Kdo si je utrhne
ať si je vezme
Hrajte nám muziky
pěkně vesele